1. Nebyla z žádného Arku
Johanka z Arku by logicky měla pocházet z Arku. Omyl. Jeanne se narodila a vyrostla ve vsi Domremy. Přízvisko „z Arku“ vychází z překladu francouzského „d’Arc.“ Správně je ovšem Darc, což bylo příjmení Johančina otce. Sama Johanka si nechávala říkat Jehanne la Pucelle.
2. Odmítla nápadníka
Johančiny rodiče své dceři našli ženicha. Johanka ho ovšem odmítla, protože slíbila svým hlasům, že zůstane panna. Kvůli neochotě se vdát byla dokonce předvolána k soudu.
3. Přežila dvě vážná zranění z bitev
Během svého válečného tažení byla Johanka dvakrát vážně zraněna. Poprvé byla zasažena šípem do ramene při bitvě o Orleans. Druhé zranění Johanka utrpěla při bitvě u Paříže. Šíp ji tentokrát probodl stehno.
4. Její bratr byl zajat spolu s ní. Jeho Burgunďané propustili.
Johanka z Arku byla zajata Burgunďany v bitvě u Compiegne 23. května 1430. Burgunďané ji následně prodali Angličanům, kteří ji postavili před soud. Do zajetí se dostal i Johančin bratr Pierre, který ovšem vyvázl bez újmy.
5. Skočila z věže
Těsně po zajetí byla Johanka vězněna ve věži hradu Beaurevoir. V září 1430 vyskočila z okna Beaurevoiru (uvádí se, že skočila z výšky 25 metrů). Našli ji lovci, kteří se vraceli domů. Ležela tři dny v bezvědomí. Burgunďané neměli v zájmu, aby zemřela jinak než potupnou smrtí na hranici, proto ji pro jistotu odvedli ozbrojenci do města Arrasu.
6. Její soudce ji málem otrávil
V dubnu 1431 Johanka onemocněla. Byli k ní povoláni ti nejlepší lékaři. Dva z nich žili ještě v době rehabilitačního procesu. (Jedním z nich byl Jean Tiphaine, osobní lékař vévodkyně de La Chambre.) Jana zvracela, a tvrdila, že onemocněla poté, co snědla kapra, kterého jí dal biskup z Beauvais (Pierre Cauchon). Angličané byli znepokojeni. Musel zasáhnout Richard Beauchamp, hrabě z Warwicku, správce města Rouenu, který měl Janu přímo na starosti. „Král ji měl za velmi drahou a draze ji koupil a nechtěl, aby zemřela, leda rukou spravedlnosti, a chtěl, aby byla upálena.“
7. Její srdce neshořelo
Johanka byla zaživa upálena 30. května 1431. Její tělo ale neshořelo hned napoprvé. Ve skutečnosti musí být tělo zapáleno cca třikrát, aby skutečně shořelo celé, včetně celého torza a kostí. Angličané trvali na tom, že musí být spálena na popel, aby po ní nezůstaly žádné tělesné ostatky, které by mohly její přívrženci uctívat. Popel a ostatní zbytky z hranice byly vhozeny do Seiny.
8. Byla povýšena do šlechtického stavu
V prosinci 1429 ji král, i s celou její rodinou, povýšil do šlechtického stavu. A její rodnou vesnici zbavil povinnosti platit daně. Byla uspořádána malá slavnost na zámku v Meungu. Rodina Johanky z Arku dostala přízvisko du Lys a vlastní rodový erb, na kterém byly 2 lilie, meč a královská koruna.
9. Inspirovala několik imitátorek
V květnu roku 1436 (5 let po údajném upálení) se v Grange-aux-Ormes objevila mladá žena v brnění, která tvrdila, že je Johankou z Arku. „Druhá“ Johanka se setkala se „svými bratry“ i několika dalšími lidmi, kteří znali pravou Johanku za jejího života. Dokonce si i čile dopisovala s králem Karlem VII., který byl korunovan právě zásluhou Johanky. „Druhá“ Johanka se provdala a nechala si říkat Jeanne d’Armoises. Historické prameny uvádějí ještě minimálně další dvě „přeživší“ Johanky.
10. Neuměla psát ale vedla čilou korespondenci
Johanka byla nevzdělaná. Při svých vojenských taženích se časem naučila akorát svůj podpis. I přesto ale zvládala diktovat jeden dopis za druhým. Několik z těchto dopisů se dochovalo do dnešních dní. U nás je známý především dopis českým husitům. Johančino autorství je u tohoto dopisu ovšem diskutabilní. Dopis je podepsaný bratrem Parquerem, Johančiným zpovědníkem a osobním písařem.
11. Byly padělány její ostatky
V roce 1867 byly na půdě jedné pařížské lékárny nalezeny nádoby, které byly popsány slovy: „Restes trouvés sous le bucher de Jeanne d’Arc, Pucelle d’Orléans’“ (Ostatky, nalezené pod hranicí Johanky z Arku, Panny Orleánské). Roku 2006 se tyto nádoby dostaly do rukou vědců, kteří se snažili vypátrat jejich původ a tím potvrdit nebo vyvrátit jejich pravost. Jak to dopadlo se dočtete ve článku Ostatky Johanky z Arku v rukou vědců. Jsou pravé?
12. Zabili ji kvůli mužskému oděvu
Johanka během svých válečných tažení oblékala zbroj nebo mužské šaty. Stejně tak činila i v době, kdy byla vězněna. Církev ovšem toto gesto chápala jako hřích. Tvrdila, že Johanka popírá své pohlaví. Když jí její soudci slíbili, že když podepíše odvolání, převezou jí do církevního vězení, střeženého ženami a dostane ženský šat, Johanka podepsala. To se ovšem nelíbilo Angličanům. Johanka byla navrácena zpět do své kobky, pod dozor anglických vojáků, a ženské šaty jí byly odňaty. Nezbývalo tak nic jiného, než „opět upadnout do hříchu“ a obléci si šat mužský. Pár hodin poté byla Johanka upálena.