O Johančině fyzickém zjevu se toho všeobecně moc neví. Ví se ale, že byla 5,2 stopy (cca 156 cm) vysoká, svalnatá a velmi silná. Oči měla tmavé, daleko od sebe, vlasy byly černé a pleť zřetelně tmavá (opálená).
V levém uchu měla červené mateřské znaménko. Její hlas byl nízký, dalo by se říci, že byl sladký.
O Johančině fyzickém zjevu se dozvídáme pouze skrze popis jejich současníků. Neexistuje žádný Johančin portrét, který by vznikl za jejího života. Jediným zpodobněním, vzniklým za jejího života, je jakási čmáranice Clémenta de Fauquembergue v záznamech pařížského parlamentu. Kresba byla součástí zprávy o Johančině slavném osvobození Orléansu. Její autor ale Johanku nikdy nespatřil. O čemž svědčí i to, že ji zaznamenal v dlouhých ženských šatech a s dlouhými vlasy, jak bylo tehdy pro ženy zvykem.
„Ta dívka je rozumná, dobře vypadá a v jejím chování je cosi mužského, mluví jen málo ale je pozoruhodně moudrá, když o něčem mluví. Jí málo, vína pije stále méně. Sama se stará o své dva koně a i svoje zbraně si spravuje sama a to velice dobře. Značně ráda má společnost rytířů a vojáků, pohrdá sebrankou, často se rozpláče. Má šťastný výraz, její síla a výdrž je ohromná. Bez problémů vydržela v kompletní zbroji celých šest dnů a nocí.“ z dopisu z 21. června 1429 od De Boulainvilliers.
Roku 1844 byl v archivech objeven dopis Johanky z Arku obyvatelům města Riom. Součástí dopisu byl i černý vlas, který se používal jako potvrzení identity pisatele. Vlas byl prstem vtlačen do vosku pečetě. Všeobecně se předpokládá, že šlo o vlas samotné Johanky. Bohužel, vlas ani pečeť se do dnešních dnů nedochovali.
Stravovací návyky
„Často jsem jí za celý den vůbec neviděl jíst, třeba jen kousek chleba. Byl jsem šokovaný, že jí tak málo. Jedla jen dvakrát denně.“ Louis de Contes.
„Johanka byla velmi střídmá v jídle a pití. Byl to její životní postoj, jak ve skutcích, tak i v životě.“ Colette Milet.
Panenství
Její panenství bylo potvrzeno hned dvakrát. Poprvé v Poitiers v březnu 1429. Podruhé v Tours 13. ledna 1431.