Roku 1450, kdy zemřela Jana d’Armoises, dává Karel VII. pokyn svému rádci a právníkovi Guillaumovi Bouilléovi, aby přezkoumal akta rouenského procesu z roku 1431. Bouillé potvrdil, že proces byl zmanipulován, nedodržoval pravidla inkvizičních procesu a dokonce ani zápisy nebyly kompletní. Někdo se jasně snažil zahladit stopy.
S těmito závěry byl roku 1451 seznámen i papežský legát Guillaume d’Estouville, který obeznámil papeže Mikuláše V. Janiny rehabilitaci však zabránila válka s Turky a hrozící dobytí Byzance.
Mezitím byl zvolen nový papež Kalist III. Nový papež podpoří Karlovu žádost, a on se na oplátku bude podílet na papežových snahách o realizaci křížové výpravy.
Nový francouzský inkvizitor Jean Brégall vyzval Janinu rodinu, aby podala formální žádost o její rehabilitaci. „Měla jsem jednu dceru, narozenou v řádném manželství, kterou jsem náležitě vybavila svátostí křtu a biřmování a vychovala v bázni Boží a v úctě k tradici církve, jak to dovoloval její věk a skromnost jejího údělu, takže …hodně chodila do kostela a s velkou nábožností a horlivostí se oddávala postům a modlitbám za strádající lid, s nímž soucítila z celého srdce; a přesto… jistí nepřátelé ji předvedli k procesu víry, a aniž by jí byla poskytnuta jakákoliv pomoc v její nevinnosti, ji v podvodném, násilném a nespravedlivém procesu, v němž nebyl ani stín spravedlnosti…, mrzce a zločinně odsoudili a nechali velmi krutě zemřít ohněm.“
Na Karlovu žádost byla sestavena církevní komise. Výsledkem byla žaloba na již mrtvého Cauchona a jeho dva bývalé přísedící, kteří již byli také po smrti.
Bylo vyslechnuto kolem 160 svědků (údaje o počtu se však různí). 7. července 1456 byl rozsudek zrušen a Jana byla prohlášena za nevinnou. „Rouenský proces a jeho rozsudky byly poskvrněny lstí, falešnými obviněními, bezprávím, lží a veřejně vyhlášeným právním omylem. A proto stejně jako řečené odvolání a všechny vykonané kroky a následky byly bezprávné a neplatné a tudíš, jsou a budou neplatné od svého počátku.“
Roku 1909 ji papež Pius X. prohlásil za blahoslavenou a poté ji roku 1920 svatořečil papež Benedikt XV.