Jean d’Aulon
Jean d’Aulon tvořil doprovod, který měl za úkol v bezpečí dopravit Johanku do Orléansu. Byl jí přidělen jako jakýsi „tělesný strážce“ samotným dauphinem Karlem VII. v Chinonu. Jean d’Aulon se narodil roku 1390 a zemřel v září 1458. Se svou první ženou Michelette, dcerou Jeana Juvenala des Ursins, se oženil roku 1415. Roku 1428 však Michelette umírá a Jean se žení znovu. Jeho nastávající se jmenovala Helene z Mauleonu, paní z Caudevalu.
Jean de Metz
Jean de Metz alias Mes. Pán z Nouillonpontu nebo Novelenpontu. Byl to jeden z vojáků, které poslal Robert de Baudricourt, aby doprovodili Johanku z Vaucouleurs za Karlem do Chinonu. Není toho o něm příliš známo. Předpokládá se, že se narodil někdy kolem roku 1398.
Bertrand de Poulengy
Bertrand de Poulengy nebo Polongy – pán z Gondrecourtu. Narodil se asi roku 1392 na území Champagne ve Francii. Stejně jako Jean de Metz doprovázel Pannu Orléanskou do Chinonu.
Jean de Valois, vévoda d’Alençon
Vévoda z Alençonu, Pán z La Fleche, Fresnay, Sainte-Suzanne, Pouancé, Château-Gontier, Fougeres, La Guerche, Gallardon, Verneuil, Saint-Christophe, Semblançay a Niort. Narodil se v roce 1409 a zemřel roku 1476. Byl to druhý syn Jeana Iera (1385-1415) – zemřel v bitvě u Azincourtu. Matka Jeana d’Alençon byla Marie de Bretagne (zemřela 1446). Jean se oženil roku 1423 s Jeanne d’Orléans (1409-1432), dcerou Charlese, vévody z Orléansu, a Isabelly de France. Podruhé se oženil roku 1437 s Marií d’Armagnac (zemřela 1473), dcerou Jeana IV. pána z Armagnacu a Isabelly de Navarre. Jean d’Alençon byl s Johankou od bitvy u Jargeau až do bitvy u Patay. Při korunovaci Karla VII. v Remeši (17. července 1429) se stal jedním ze šesti pairů, mocných lenních šlechticů. 1450 se přidává na stranu protivníků Karlovy vojenské reformy; během rehabilitačního procesu Dunois Alençona z králova rozkazu zajme, vévoda je odsouzen k vězení s ostrahou v pevnosti, tři roky stráví čtením v cele nebo hraním šachů se svými hlídači, když Karel VII. roku 1461 zemře, jeho syn Ludvík XI. ho propustí na svobodu, Alençon si však zakrátko znepřátelí také jeho, roku 1474 je odsouzen k trestu smrti a umírá o dva roky později jako zajatec v Louvru.
Robert de Baudricourt
Zemřel roku 1454. Byl to pán z Baudricourtu, Blaise, Buxy a Sorcy. Pod jeho správu spadala i Johančina rodná vesnice Domremy. Právě on může za to, že se Johanka dostala ke Karlovi do Chinonu. Dal jí družinu spolu s dopisem pro dauphina a poslal jí za Karlem. Ať se děje vůle boží!
Jean, bastard orléanský, hrabě Dunois
Tzv. bastard orléansky se narodil v roce 1402 a zemřel roku 1468. Byl to nemanželský syn (levoboček = bastard) Ludvíka (Louise), vévody Orléanského a Marietty d’Enghier. 1432 dobývá Chartres. 1451 dobývá Akvitánsko, obsadí Bordeaux a přeruší jednání s Angličany. Dunois obýval do roku 1440 starý normandský zámek v Beaugency; vede množství vojenských operací proti Angličanům a po ukončení vojenských akcí se ještě 15 let těší ze svých úspěchů; umírá v Beaugency roku 1468
Vlastoruční podpis hraběte Dunoise
Gilles de Laval, baron de Rais „modrovous“
Pocházel z řad staré bretaňské šlechty. Byl velice vzdělaný, uměl latinsky, miloval hudbu a dokonce psal i hry. Narodil se roku 1404 a zemřel 1440. Pán z Pouzauges, Tiffauges, Machecoul, Pornic, Bourgneuf, Champtocé, Confolens atd. Již ve svých 16 letech se oženil s Kateřinou de Thouras. Byl s Johankou od Blois do neúspěšné bitvy u Paříže. Byl jmenován maršálem Francie v červenci 1429. 15. 9. 1440 je na rozkaz krále zatčen, souzen církevním i světským soudem a sťat, když je mu prokázáno zavraždění asi tisíce dětí, především chlapců – umučených a zabitých v souvislosti s černými mšemi a se zaříkáváním ďábla, které se po de Raisově odloučení od Johanky staly jeho jedinou životní náplní.
Étienne de Vignolles „La Hire“
Narodil se asi 1380 a zemřel 1442. Přezdívka La Hire znamená zlost, beran, ztělesnění války, tyran a nelida, Hněv Boží. Poté, co se na něj zřítil strop hostince, kulhal. La Hire byl pro svou bojovnost a zuřivost známý i daleko za hranicemi Francie. Také velice rád klel a nevěřil v Boha, za což ho Johanka často kárala. Byl to válečník každým coulem. Nic jiného vlastně ani pořádně neuměl.
Vlastoruční podpis La Hira
Král Karel VII. Vítězný
Životopis Karla VII.
Vlastoruční podpis Karla VII.
